Prosinec 2017

Krvavé ostří - Sarah J. Maas

28. prosince 2017 v 21:12 Recenze
Zdravím!
Po čtrnácti dnech tu mám novou recenzi, sláva! A po měsíci tu budu mluvit o knize od Sarah J. Maas, tentokrát o Krvavém ostří, povídkovém díle ToG.

Autor: Sarah J. Maas
Počet stran: 402
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2017
Hodnocení: 5*

Na tyhle povídky jsem se fakt strašně moc těšila. A taky jsem se bála, SPOILER hlavně smrti Sama KONEC SPOILERU. A jak to tedy s povídkami nakonec dopadlo?

Anotace: Celaena Sardothien je nejobávanější zabiják v celém království. I když pracuje společně s ostatními zabijáky sídlícími v Tvrzi vrahů, důvěřuje jen sama sobě a svému příteli Samovi. Když ji její intrikující mistr, Arobynn Hamel, pošle na různé mise, které ji zavedou na vzdálené ostrovy i na nepřátelskou poušť, začne jednat nezávisle na jeho rozkazech - ale tím zároveň zpochybňuje i svoji vlastní věrnost. A během svých výprav zjišťuje, že k Samovi cítí mnohem víc než jen obyčejné přátelství. Ovšem tím, že jedná, jak jí napovídá srdce, a vzpírá se příkazům, se ocitá ona sama i Sam ve smrtelném nebezpečí. Arobynn je nelítostný a zradu nikdy neodpouští. A zná za ni jen jediný trest - smrt.

První povídka, Vražedkyně a pán pirátů, se mi moc líbila. Příběh byl zajímavý a hlavně jsme konečně poznali toho věčně zmiňovaného Sama. Její hodnocení bylo 5*.

Druhá povídka, Vražedkyně a léčitelka, byla nejkratší povídka z celé pětice. A to je to mínus. Byla moc krátká. Ocenila bych ji tak dvojnásobnou, jelikož se mi fakt líbila. Dostala 4,5*

Třetí povídka, Vražedkyně a poušť, na tu jsem se hodně těšila. A malinko mě zklamala. Pokud si dobře pamatuju tak v dílech ToG byla občas zmínka o krutém výcviku v Rudé poušti. A já čekala něco fakt epického, ale vlastně ten výcvik nebyl vůbec surový nebo tak. Ale i přesto byla ta povídka vážně zajímavá, takže jsem jí dala 4,5*.

Čtvrtá povídka, Vražedkyně a podsvětí, se mi jakože fakt hodně líbila. Čtení jsem si totálně užívala a na konci jsem se tak trochu rozplývala, heh. 5*

A poslední povídka, Vražedkyně a Říše, byla úplně nejvíc boží a úžasná a skvělá. A na konci jsem byla smutná a už jsem Celaenu fakt chápala. 5*

Takže pokud jste Skleněný trůn četli, určitě si přeštěte i Krvavé ostří, osvětlí vám spoustu zmínek ze série. A taky se mi moc líbí to, jak jsou povídky navzájem propojené.

Četli jste Krvavé ostří? A jak se vám líbilo?

10 nejlepších knih za rok 2017

25. prosince 2017 v 19:41 To ostatní pro knihožrouty
Zdravím!
Konec roku je tady, rok 2018 klepe na dveře a já proto přicházím s článkem, ve kterém vám představím 10 nejlepších knih za letošní, skoro ukončený rok 2017.

Holčička, která měla ráda Toma Gordona - Stephen King


Četla jsem ji hned na začátku roku. Půjčil mi ji taťka, kterému jsem ji dala k Vánocům, se slovy: "Díky, běhal mi z toho mráz po zádech. Vybrala jsi ji dobře." A měl pravdu. Místy jsem se bála, ale hlavně mi běhal mráz po zádech, protože jsem se cítila přesně jako naše malá hlavní hrdinka.

Divotvůrce - Sebastien de Castell


Tahle knížka byla tak neskutečně vtipná, že ji sem musím zařadit. A ani po dějové stránce nezaostávala a já se nemohu dočkat dalšího dílu. A z Ferius Parfax se stala jedna z mých oblíbených postav. Kdyby byla třeba Funko Pop, okamžitě si ji jdu koupit. :D

Draci jarního úsvitu - Margaret Weis & Tracy Hickman


V tomto roce jsem přečetla všechny tři díly Dračích kronik, které mám doma, ale tenhle se mi líbil úplně nejvíc. Mrzí mě, že tuhle sérii moc lidí nezná, protože je fakt skvělá.

Zlodějka knih - Markus Zusak


Dostala jsem ji nedávno od kamarádky jako dárek k Vánocům a jako... tohle mě dostalo. Miluju to. Smála jsem se, byla jsem napnutá a předposlední kapitolu jsem celou probrečela. Nic lepšího už asi nikdy číst nebudu (no dobře, asi jo, ale tohle je prostě dokonalost).

Nocte - Courtney Cole


Nocte jsem přečetla už dvakrát. V tomhle roce. A jakože fakt to miluju a potřebuju ho mít doma. Jen se bojím Verum, protože slýchávám dost negativních recenzí.

Skleněný trůn - Sarah J. Maas



Za tenhle rok (tedy spíš od července) jsem přečetla Skleněný trůn, Půlnoční korunu, Dědičku ohně, Královnu stínů a teď čtu Krvavé ostří a nedokážu vybrat, která je nejlepší. Proto jsem vybrala první díl, díky kterému jsem se do tohoto úžasného světa ponořila. ♥

Naslouchač - Petra Stehlíková


Dlouho jsem mu odolávala, jelikož jsem se bála toho, že je od české autorky, ale nakonec jsem si ho pořídila. A v nejmenším toho nelituji. Tohle je, vážení, úplně boží fantasy a já už se třesu na druhý díl. Snad si ho koupím co nejdříve.

Dvůr trnů a růží - Sarah J. Maas


Druhá kniha od Sarah J. Maas, ano. ToG mám tedy přeci jen raději, ale tohle byla taky pecka. Mrzí mě, že jsem k narozeninám nedostala ACOMAF, ale já už si ho brzo koupím (protože to čekání nemůžu vydržet)!

V šedých tónech - Ruta Sepetys


A aby tady bylo i něco jiného než fantasy, mám tu V šedých tónech. Knížka, která mě naštvala, rozplakala, ale hlavně zasáhla. Tohle by si vážně měl přečíst každý, protože je to tak úžasné a zároveň smutné, že vám to vyrazí dech.

Jiskra v popelu - Sabaa Tahir


Tohle byla epická, úžasná a naprosto strhující fantasy jízda, které jsem se nemohla nabažit. A už mám doma i druhý díl! ♥

A jakých je těch vašich deset nejlepších knih za tento rok?

Můj Funko Pop Wishlist

18. prosince 2017 v 19:20 To ostatní pro knihožrouty
Zdravím!
Dneska to je neknižní článek, ale myslím, že i tak bude pojednávat o něčem, co většina z vás dobře zná. Bude o figurkách Funko Pop! Abych to uvedla na pravou míru - já žádnou Funko Pop ještě nemám, ale chci jich docela dost, tak jsem se rozhodla tu udělat můj Funko Pop Wishlist.

Jako první tu mám čtyři figurky z oblasti hudby. Moje nejoblíbenější a srdcová kapela je Metallica. A já bych strašně chtěla mít Jamese, Kirka, Roberta i Larse doma. ♥

James Hetfield - zpěvák


Sice tady má ještě dlouhé vlasy a knírek, ale vypadá to líp než ve skutečnosti. :D (Nic proti, ale James s krátkými vlasy a bez knírku/s bradkou vypadá fakt líp :D). Strašně se mi líbí, jak je na té kytaře logo Metallici. ♥

Kirk Hammett - kytarista
Teď už teda nemá černé vlasy, ale i tak. ♥ A tuhle kytaru úplně miluju, škoda, že na ni nebudu moct brnkat, až budu mít Kirka doma. :D

Lars Ulrich - bubeník
Teď už teda nemá tak dlouhé vlasy, ale vidíte ty roztomilé paličky? :D Teda, mně trochu připomínají vařičky, ale... :D Já Larse obdivuju, protože jsem nikdy nepochopila, jak může hrát na ty bubny tak rychle. :D

Robert Trujillo - baskytarista
Trošku mě teda jako mrzí, že nemá copánky (a udělali mu moc krátké vlasy! :D), protože ty jsou úplně super. Vážně, on má úplně epické copánky! A taky sóla... :D ♥

Přesouváme se do zóny seriálů a dámy a pánové, to bude jízda (alespoň pro mě teda :D). Budou tu figurky ze dvou seriálů.

První přichází na řadu Sherlock, moje seriálová láska. Předem vás připravuji na to, že chci tři variace Sherlocka, tak se nelekněte. :D

Sherlock

Obyčejný Sherlock je samozřejmost. Já prostě miluju ten jeho kabát (který Sherlockian taky ne, že ano? :D)

Sherlock s houslemi

Kdybych věděla, že jsem schopná přijatelně hrát na nějaký nástroj (což neumím, zkoušela jsem několik let klavír a flétnu a to nechcete slyšet :D), začala bych hrát na housle. Protože chci hrát jako Sherlock. On hraje úplně božsky. ♥

Sherlock s lebkou

Jsem jediná, koho prostě fascinuje to, že má Sherlock v obýváku lebku? Doufám, že ne. :D I když tahle lebka je z blízka taková... meh, tuhle Funko Pop potřebuju. :D

Jim Moriarty
Jim je boží. A vidíte to jablíčko? Tam je prostě i to I a U! ♥ :D To nejde nechtít prostě. Já nevím, ale vždycky, když Moriartyho vidím, tak mě iritují ty jeho vlasy sčesané dozadu. :D

Irene Adler
Irene v Sherlockovi není moc (je tam moc málo. Já ji tam chci víc!), ale já ji úplně zbožňuji (na skříni mám obraz, který mi nakreslila ségra. Přes půlku skříně. :D Vážně ji zbožňuju.) Tady má tedy moc tlustý obličej, ale to se překousne, protože prostě Irene! :D ♥

John Watson
Přece bych Sherlocka nenechala bez Johna! To by nešlo! To si nezaslouží ani jeden z nich. Prostě Johnlock, no. :D

A přesouváme se k Doctorovi Who! Na začátek chci jen říct že jsem pořád neviděla všechny díly. Koukala jsem v televizi na tři série asi a pak někdy na začátku roku na první. Ale teď se do toho chci zase pustit a snad už se posunu někam dál.

Jedenáctý Doctor

To je můj úplně nejoblíbenější Doctor (tedy, zatím jsem viděla jen díly s Jedenáctým, Desátým, Devátým a Dvanáctým, takže se může něco změnit, ale prozatím mám nejradši Jedenáctého). A tahle Funko Pop se mi líbí nejvíc z těch, co jsem našla.

Plačící anděl
Sice jsem se jich vždycky bála, ale s bratrancem je milujeme. A tahle Funko Pop je vážně povedená. Vypadá prostě jako socha, jak tam jsou ty různé detaily. ♥

Ticho
Pamatuju si, když tenkrát dávali díl s Jedenáctým Doctorem a Tichem. To se mnou koukal táta a myslel si, že to je horor (já se u toho teda jako bála, ale já se bojím u všeho :D).


To by ode mě bylo všechno. Jaké Funko Pop máte/nebo si přejete vy?

Líbali jsme se - David Levithan

14. prosince 2017 v 14:34 Recenze
Zdravím!
Dneska to bude ne úplně kladná recenze, což se u mě moc často nevidí. Budu mluvit o knize Líbali jsme se. Tak jdeme na to!

Autor: David Levithan
Počet stran: 187
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2015
Hodnocení: 3*



Líbali jsme se mi doporučovalo několik kamarádek, tak jsem si ho tedy konečně půjčila. Možná to je tím, že jsem měla vysoká očekávání, ale knížka mě zklamala. Docela dost, tedy.

Anotace: David Levithan napsal příběh založený na skutečné události - Harry a Craig, dva sedmnáctiletí kluci, se zúčastnili líbacího maratonu, aby překonali Guinnessův rekord a zároveň upozornili na předsudky panující ve společnosti. Dehydratovaní a nevyspalí se snaží překonat rekord a jejich úsilí se stává ohniskem, kolem kterého se točí příběh dalších dospívajících kluků, již hledají svoji vlastní identitu, lásku, řeší rodinné problémy - a hlavně touží objevit své místo v tomto světě.
Levithan umně splétá nitky jejich příběhu do jednoho velkého o dospívání a hledání vlastní identity, zkrátka tom, jaké to dnes je být mladý kluk na kluky.

Nápad je vskutku zajímavý. Pokoření rekordu. Když si k tomu ještě přičteme, jaký rekord to je, zní to vskutku zajímavě. A ono to zajímevé je. Akorát to zpracování mi absolutně vůbec nesedlo.

Nevadilo mi, že tam je hodně postav, to už i vítám, ale já s žádnou tou postavou nedokázala sžít. Nedokázala jsem se do ní vcítit. Když jsem to četla, přišla mi slova jako kameny. Vůbec mi to nešlo přes jazyk, jestli rozumíte. Připadalo mi, jako bych četla hodinu, ale ve skutečnosti to bylo pár minut. Přišlo mi, že děj vůbec neplyne. Přišlo mi, jakoby se tam vlastně nic nestalo.

A poslední věc, která mi vadila byla absence kapitol. Já jsem člověk, který kapitoly potřebuje, tudíž mi tohle opravdu vadilo.

Takže záleží na vás. Musíte si to přečíst vy sami a udělat si vlastní názor. Mně se opravdu líbila ta myšlenka, ale zpracování mi vůbec nevyhovovalo.

Četli jste Líbali jsme se? A jaký je váš názor?

Nováček - Robert Muchamore

12. prosince 2017 v 18:51 Recenze
Zdravím!
Nová recenze je na světě! A dneska budu FAKT ráda, když si ji přečte co nejvíc lidí, protože bude pojednávat o knize, kterou zná (alespoň co jsem pochytila) dost málo lidí, což je velká škoda.

Autor: Robert Muchamore
Počet stran: 304
Nakladatelství: BB art
Rok vydání: 2007
Hodnocení: 5*



Nováček je první díl dvanáctidílné série CHERUB. Sérii jsem poprvé četla někdy před dvěma roky a hrozně se mi líbila. Když jsem na Instagramu poznala elfgreen, zjistily jsme, že obě čteme knihy, které nejsou až tak známé a mezi nimi právě CHERUB. A tak jsem se rozhodla, že si ji přečtu znovu.

Anotace: Dvanáctiletý James přijde o maminku, sestru si vezme do péče nevlastní otec. Chlapec skončí v dětském domově, kde jde z průšvihu do průšvihu. Z pudu sebezáchovy přijme nabídku, aby vstoupil do CHERUB, dětské jednotky britské tajné služby. Děti tam dostanou skvělé vzdělání a dokonalý výcvik, takže dokážou plnit i ty nejnáročnější úkoly a nevyvolat pozornost, protože navenek vypadají a chovají se jako normální děti. James si najde kamarády, zvládne vražedně náročný kurz základního výcviku; a hned první úkol je nesmírně náročný: s Amy, která vystupuje jako jeho starší sestra, infiltruje do komunity hippies, která chce ve jménu ekologie spáchat teroristický útok na konferenci o ropném průmyslu. James je normální, trochu nadprůměrně průšvihový kluk, co se pere, odmlouvá, má rád dobroty, prožívá první lásku, má smůlu i štěstí a všechno řeší přesně podle svého věku. Jde o milého, uvěřitelného hrdinu, díky kterému je příběh vtipný, napínavý, nepatetický a přitom působí realisticky.

Už jenom ta myšlenka, co je vlastně CHERUB zač mě hrozně nadchla. A co se mi celkově na celé sérii líbí je to, že hrdinové postupně dospívají a v každém díle je jiná mise, takže se to prostě "neokouká".

Tenhle díl mám sama pro sebe rozdělený na tři části - první část je před CHERUB. Prostě Jamesův život doma a později v dětském domově. Druhá část jsou začátky v CHERUB a základní výcvik. A poslední, třetí část je Jamesova první mise.
Nedokážu se rozhodnout, která část byla leppší, protože všechny mají něco do sebe.

Ač to bude znít divně, z postav nemám ráda hlavní postavu, Jamese. Nevím, prostě mi je hrozně nesympatický. Z ostatních dětí se nedokážu rozhodnout, ale asi Lauren, Jamesova sestra. Je drzá, svérázná a boří stereotypy o holkách. :D A mám taky ráda instruktory a instruktorku základního výcviku. Ono je všichni asi nenávidí, ale já už jsem známá tím, že si oblibuji neoblíbené postavy. :D

Ať se snažím jak se snažím, nemohu najít žádné mínus. Děj plyne, pořád se tam něco děje, je to vtipné, zajímavé, neobvyklé... Pokud jste CHERUB ještě nečetli, dejte mu šanci. Nebudete litovat. Akorát si ho tedy asi budete muset půjčit v knihovně, protože už se dá fakt blbě sehnat.

Pokud jste Nováčka četli, určitě do komentáře napište váš názor. :))

Čajový TAG

9. prosince 2017 v 18:35 To ostatní pro knihožrouty
Zdravím!
@naprosta.knihomolka (instagram TADY, blog TADY, určitě se podívejte!) vytvořila Čajový TAG, za což jí moc děkuju, protože čaj je můj život (i když teď už začínám pít i turka, ale čaj mám prostě mnohem radši než kávu). Jdeme teda na to!

Bylinkový čaj
Klasika, která se dá číst i teď

Já toho z klasiky moc nečetla, ale dala jsem si takové předsevzetí (v prosinci, ale to je jedno), že každý měsíc přečtu něco z povinné četby, i když ji ještě nemám. Teď na mě čeká Na západní frontě klid.
Ale klasika, kterou mi už jako prckovi četl táta a já se k ní pořád vracím je Kytice od Karla Jaromíra Erbena. První balada, kterou mi táta četl byla Svatební košile (půl roku jsem odmítala spát v jakékoli noční košili... :D), Polednice a Vodník. Obecně mám radši reálné nebo smutné knížky než romantiku, takže Kytice se mi vážně líbí.



Černý čaj
Nejlepší záporák všech dob

Teď jsem si vlastně uvědomila, že jsem četla jenom jen jednu knihu, ve které je obstojný a dobrý záporák. V Dračích Kronikách (od druhého dílu, teda), kterou napsali Margaret Weis & Tracy Hickman je Kitiara. Já se na ni těšila od prvního dílu, kde byla vykreslovaná jako dobrá postava, ovšem jen ze vzpomínek. SPOILER Když se tam tedy konečně objevila, zjistila jsem, že je to naprosto boží týpka (prostě drsná holka :D), co létá na modrém drakovi, spolčila se s temnou bohyní a je prostě úplně mega boží. SPOILER Takže prostě Kitiara z DK.



Ovocný čaj
Nejmilejší romantická knížka

Amy a Roger: Na cestě od Morgan Matson (je to zároveň i jediná romantická knížka, kterou vlastním :D). Hlavně se mi tam tedy líbí to prostředí road tripu, ale tahle knížka se mi celkově hodně moc líbila. A ani není tak sladká, jak se na první pohled může zdát.



Zelený čaj
Kniha, která na vás silně zapůsobila

V šedých tónech od Ruty Sepetys. Pokud jste ji ještě nečetli, napravte to. Při čtení jsem lapala po dechu, byla napnutá jak struna, ale hlavně jsem i po dočtení měla hlavu plnou myšlenek na to, co se v knize dělo. Sůl moře od stejné autorky je taky dobrá, ale tohle ve mně zanechalo hlubší pocity.



Mátový čaj
Postava, kterou jste ze začátku nesnášeli ale pak se to změnilo

Hlavní hrdinka knihy Lirael, Lirael. Prostě jsem ji neměla ráda. Ani nevím, čím to bylo, ale vůbec mi nesedla. Ale když zestárla, dost jsem si ji oblíbila, takže asi tak.



Jablko se skořicí
Kniha, která vám přivodí vánoční náladu

Já vlastně žádnou takovou knihu nemám. Nečtu vánoční knížky (četla jsem jednu a to někdy v dubnu :D), takže... Ale ta jedna vánoční kniha, kterou jsem četla bylo Sněží, sněží.



Bílý čaj
Postava, která je kladná na 100%

Paní Hrdličová ze Školy Dobra a Zla od Somana Chainaniho. Ta ani nemůže být záporná, když je to kouzelná víla, že jo... I když mě tedy dost vytáčela, ale to bylo jejími motivačními řečmi. :D

(Nemůžu najít obrázek profesorky Hrdličkové, tak tady je alespoň obálka prvního dílu ŠDaZ)


Matcha
Kniha, která sedla většině lidí, kromě vás

Jednoznačně Selekce. Já vím, jsem vážně asi jediná a dívky na mě budou naštvané, ale jo. Prostě ji nemám ráda. Vadí mi postavy (hlavně America) a svět mi přijde místy dost nelogický.



Lapacho
Postava, na kterou jste si nedokázali udělat názor

Helena z Jiskry v popelu od Saby Tahir. V jednu chvíli jsem ji měla ráda, prožívala jsem její příběh ale během pár kapitol jsem na ni nadávala. A takhle to šlo pořád. Jako horská dráha.



Čaj s mlékem
Nejlepší doplňující kniha k sérii

Jediná doplňková kniha, kterou mám je Za Zdí, povídky ke Starému království od Gartha Nixe. O Vánocích mi tedy přibyde ještě Krvavé ostří ke Skleněnému trůnu, ale to zatím nemám. Ale myslím, že Za Zdí přebije.




Budu ráda, pokud tento TAG taky uděláte a rozšíříte, protože je úžasný.

Kruh - Mats Strandberg & Sara B. Elfgren

7. prosince 2017 v 18:56 Recenze
Zdravím!
Po docela dlouhé době tu mám znovu recenzi. Dneska vám přiblížím Kruh, jednu z mých oblíbených knížek. Ano, hádáte správně, dávala jsem si re-reading (po třičtvrtě roce, hehe).

Autor: Mats Strandberg & Sara B. Elfgren
Počet stran: 515
Nakladatelství: Fortuna Libri
Rok vydání: 2012
Hodnocení: 4*


Kruh je prvním dílem stejnojmené trilogie od dvou švédských autorů. Teď jsem po knize sáhla s jistotou, ale poprvé jsem si ji vlastně ani půjčovat nechtěla. Vzala jsem ji tak najednou do ruky, ale anotace mě vůbec nelákala. Jenže pak jsem se na knihu podívala z přední strany a prostě si ji půjčila. Mi se ta obálka totiž strašně líbí. Vlastně obálky celé trilogie.

Anotace: Engelsfors. Krásné jméno, příšerné město. Obklopené hlubokými lesy, kde lidé často zabloudí a zmizí. Jedné noci, kdy se měsíc zbarví do tajuplné rudé barvy, je svedeno šest dívek dohromady do zrušeného zábavního parku. Nemají nic společného. Nevědí, jak se tam dostaly ani proč tam jsou. Brzy však pochopí, že jedna bez druhé nepřežijí.

Napřed se asi ještě vyjádřím k té anotaci. Na setkání šesti dívek se čeká tak... 100 stránek. To mi tedy nevadilo, předtím se s nimi poznáváme, ale v té anotaci je to uvedené tak, jako by to bylo hned na začátku. A vlastně vám ta anotace vůbec nic neřekne. Takže já vám to tady tak trochu přiblížím. Ve škole spáchá kluk jménem Elias sebevraždu. To si alespoň myslí policie. Ale jeho nejlepší přítelkyně Linnéa má tušení, že to bylo jinak... Šest dívek - Vanessa, Linnéa, Minoo, Ida, Anna-Karin a Rebeka - jsou svedeny dohromady a zjistí, že jsou Vyvolené. Mají magické schopnosti a jejich posláním je zachránit svět před démony a apokalypsou.

Já tady na tyto tipy knížek moc nejsem, ale z té anotace nic s apokalypsou nevyčtete, že jo. Ale pokud tenhle tip taky nemáte rádi, zkuste tohle. Vlastně se tam ta apokalypsa řeší jen okrajově. Víc se tam probírají osobnosti hrdinek, magické schopnosti...

Hlavních postav je tam osm - Vyvolené, školník Nicholaus a ředitelka Adriana Lopezová. Nejvíce se tam samozřejmě projevují dívky. Z těch mám nejraději Minoo - chytrou šprtku (ona by nemusela být šprtka, ale prostě se pořád učí, i když by to uměla i bez toho), která je mezi Vyvolenými tak trochu "mimo", a Linnéu, zvláštní dívku chodící v bagančatech, tylových sukních a tak podobně. Je dost sarkastická, což já mám ráda. A nejvíc mě vytáčí Anna-Karin. Prostě ji od začátku nemůžu vystát. A taky mám ráda Adrianu, jelikož je tam vnímána jako záporná postava a ty já ráda.

Kniha má samozřejmě i mouchy. Děj je místy pomalý, v některých momentech až moc rychlý. Když nad tím tak přemýšlím, jednotlivé díly samostatně nejsou rozhodně TOP, ale série jako celek je úžasná. Asi to zní zvláštně, ale nevím, jak to přesně popsat.

Četli jste Kruh? A líbil se vám?

Podzimní bookhaul

5. prosince 2017 v 18:06 Bookhauly
Zdravím!
Po třech měsících tu mám nový Bookhaul, tentokrát za celý podzim. Bookhauly nepíšu každý měsíc, protože by to němělo cenu - za tyhle tři měsíce, co uběhly od toho posledního mi přibylo šest knih. A všechny opravdu stojí za to, tak se na ně pojďme podívat.

V září mi přibyly dvě knihy - jednu jsem si koupila a jednu jsem dostala k svátku. Koupila jsem si Amy & Roger: Na cestě od Morgan Matson (recenze TADY). Na tuhle knihu mě nalákalo několik holek z instagramu a i když jsem se bála toho, že je to romantické, jsem moc ráda, že jsem si ji nakonec pořídila. Ano, je to romantické, ale to prostředí road tripu mě naprosto okouzlilo a ke knize se jistě někdy vrátím.


K svátku jsem dostala Půlnoční korunu od Sarah J. Maas (recenze TADY). Po tom, co se mi Skleněný trůn tak líbil, potřebovala jsem druhý díl. Když se mi tedy konečně dostal do ruky, hned jsem se do něj pustila. A byla to jízda! Tuhle sérii prostě milionkrát doporučuju.


V říjnu mi přibyly knihy tři, koupila jsem si jednu. Jako první mi megaknihy poslaly na recenzi Jiskru v popelu od Saby Tahir (recenze TADY). Tahle kniha... emocionálně mě vysála, knižně obohatila a celkově mě úplně dostala. Už potřebuju druhý díl, který dostanu k Vánocům.


Hned ten samý týden, co mi přišla Jiskra v popelu (přišla v pondělí) jsem si koupila Divotvůrce od Sebastiena De Castella (recenze TADY). Já si ho původně kupovat nechtěla, ale on na mě z té poličky v knihkupectví tak smutně koukal... Prostě jsem neodolala a koupila si ho. :D A udělala jsem jedině dobře. Už jen kvůli tomu, jak je to vtipné.

A poslední kniha za říjen se mi do rukou dostala opět ten samý týden (v pátek :D). Dala mi ji teta a byla to... Dědička ohně od Sarah J. Maas (recenze TADY). Asi netřeba dodávat nic kromě: Přečtěte si to! Fakt. Stojí to za to!



A aby té Sarah J. Maas nebylo málo, v listopadu jsem si koupila Královnu stínů (recenze TADY). Asi nejlepší díl. Ale uvidíme, jaká bude Říše bouří a Krvavé ostří, že. Ale tuhle sérii prostě bezkonkurenčně miluju.



To by bylo za tyhle tři měsíce u mě všechno. A co jste si pořídili/dostali za podzim vy?

Wrap Up - LISTOPAD

2. prosince 2017 v 20:17 Wrap Upy
Zdravím!
Dnes tu máme listopadový Wrap Up, ve kterém bude jedna kniha, kterou jsem dočítala z října a 11 přečtených knih! Nebudu to prodlužovat a rovnou pojďme na to!

Hned první den jsem dočetla zbývajících 100 stran Školy Dobra a Zla od Somana Chainaniho (recenze TADY), což byl re-reading.
Anotace: Sofie se celý svůj život nemohla dočkat toho, až ji unesou… Takhle začíná knížka Škola dobra a zla. Sofie pochází z města, ze kterého se pravidelně jednou za čtyři roky ztrácí dvě děti. Všeobecně se tvrdí, že je unáší tajemný Školník ze Školy dobra a zla a že na té škole pak studují. Vybírá vždycky jedno nejhezčí a nejhodnější dítě a pak jeho naprostý protiklad. Jedno dítě je předurčeno stát se kladnou pohádkovou postavou a druhé zápornou. Několik let nato, co se děti ztratí, je obyvatelé města nacházejí v ilustracích knih, které se záhadně objevují v místním knihkupectví. Všem dětem tajemný Školník nahání strach a nepřejí si, aby je unesl. Jedinou výjimkou je Sofie - ta se už nemůže dočkat, až z města zmizí…
Už jen to, že jsem si dávala re-reading vám asi napoví, že mám tuhle sérii moc ráda. A opravdu. Určitě se k ní plánuji za nějakou dobu vrátit, protože v ní s každým přečtením vidím víc vtipných věcí.
Dostala 4,5*

Dál jsem si vzala knihu úplně jiného žánru, než jaký obvykle čtu. Pustila jsem se do Jednou ano, dvakrát ne od Cylin Busby (recenze TADY) a byla jsem příjemně překvapena.
Anotace: West je úspěšný středoškolák a má vše, co si jen může přát. Avšak jednoho dne se probudí po nehodě v nemocnici - ochrnutý a bez možnosti mluvit. Jediný způsob, jak se se může dorozumívat s okolím, je mrkání: Jednou znamená ano, dvakrát ne.
West je naprosto zoufalý a neustále ho pronásledují děsivé noční můry. Jediné, co ho udržuje při smyslech, jsou návštěvy Olivie, pacientky z vedlejšího pokoje. Ta mu pomáhá s uzdravováním, informuje ho o všem důležitém a je jeho největší oporou. Ovšem co se stane, jestli se West vyléčí? Uvidí se ještě někdy? A můžou se oba ještě někdy vrátit do normálního života?
Nečekala jsem, že by se mi mohla až tak líbit, ale stalo se. Tuhle knížku opravdu doporučuji. I pokud YA nemáte rádi. Hlavně ten konec je úplně epický.
Udělila jsem 4,5*

Třetí knížkou v pořadí byla konečně nějaká bichle - Ódinovo dítě od Siri Pettersen (recenze TADY). Začátek byl pomalejší ale pak... úžasné!
Anotace: Představ si, že ti chybí něco, co všichni ostatní mají. Něco, co dokazuje, že patříš do jejich světa. Něco tak důležitého, že bez toho jsi nikdo. Nákaza. Pouhý mýtus. Hirka se v den svých patnáctých narozenin dozvídá, že je Ódinovo dítě - bezocasá zrůda z jiného světa. Opovrhovaná, obávaná a pronásledovaná. Člověk. Někdo si však nepřeje, aby její tajemství vyplulo na povrch, a hodlá to zajistit všemi prostředky. Zmatená Hirka musí uprchnout, protože jí jde o život. Existují však nebezpečnější stvoření než Ódinovy děti a Hirka není jediná, kdo prošel bránou mezi světy…
Při čtení první půlky se mi to zase tolik nelíbilo, ale pak se to přehouplo a já jsem upřímně nadšená!
Krásných 4,5*!7

Následovala moje snad úplně první knížka z žánru triller (spíš YA triller) a já byla opět nadšena. A tou knihou bylo Stačí jen chtít od Joelle Charbonneau (recenze TADY).
Anotace: Městem Nottawa se jako lavina šíří nový fenomén. Sociální síť s názvem NEED nabízí svým uživatelům vše, co chtějí mít. Chceš nový iPhone nebo lístky na koncert se vstupem do zákulisí? Výměnou za drobný úkol ti NEED tvé přání splní.
Kaylee Dunhamová ví, co chce. Potřebuje získat novou ledvinu pro nemocného bratra. Nevěří, že by jí nějaká sociální síť mohla pomoci, ale rozhodne se, že to zkusí.
Až po té, co zadá svůj požadavek, si uvědomuje, jak vysokou cenu bude muset zaplatit. Úkoly, které síť za splnění jednotlivých přání vyžaduje, totiž s přibývajícím počtem uživatelů nabírají na nebezpečnosti.
Dokáže Kaylee odhalit, kdo NEED stvořil, a zastavit ho dřív, než zničí celé město?
Od začátku to bylo napínavé, konec jsem neodhadovala, pachatele taky ne... určitě doporučuju!
4,5*

A opět něco jiného než fantasy - Kečupová mračna od Annabel Pitcher (recenze TADY). I tahle knížka mě fakt překvapila a jsem ráda, že jsem se do ní konečně pustila.
Anotace: Patnáctiletá Zoe tráví noci neobvyklým způsobem: v zahradní kůlně píše dopisy Stuartu Harrisovi, usvědčenému vrahovi odsouzenému k trestu smrti, toho času v texaské věznici. Je přesvědčená, že jen on může pochopit její neobvyklý příběh. O jejím tajemství nemá nikdo v okolí ani zdání, přesto se rozhodla svěřit ho papíru, v naději, že tak odčiní své chyby.
Pokud nad touto knihou pořád váháte (jako jsem váhala já), přečtěte si ji. Je to vážně zajímavé a originální.
4,5*

Zase se vracíme k fantasy. Další knihou byla Škola Dobra a Zla - Svět bez princů od Somana Chainaniho (recenze TADY), opět re-reading.
Anotace: Sofie a Agáta našly svůj šťastný konec a vrátily se do Gavaldonu. Ale jejich návrat domů není tak pohádkově úžasný, jak doufaly. A když si Agáta začne přát, aby si zvolila jiný šťastný konec, otevře znovu brány do světa Školy dobra a zla. Ale pohádkový svět, který se Sofií znaly, se změnil. Čarodějnice a princezny, zloduchové a princové už nejsou nepřátelé. Všemi pravidly pohádkového světa bylo otřeseno. Zlo a dobro již proti sobě nebojuje, ale naopak spojily své síly před hrozbou hrozivého a tajemného nepřítele. Válka se blíží a Sofie a Agáta budou muset bojovat, aby obnovily mír, jinak by všechno a všichni mohli být zničeni. Podaří se jim zachránit pohádkový svět?
Zase to bylo super a já ŠDaZ jen a jen doporučuji!
4,5*

Odplujeme od fantasy, mám tu knihu Uvnitř mé hlavy, kterou napsala Francesca Zappia (recenze TADY). Netušila jsem, že by mě kniha s takovou tématikou mohla tolik bavit.
Anotace: Alex je divná; alespoň tak ji vnímá její okolí. Přitom má jen vlasy červené jako kečup a fascinují ji živí humři v nádrži supermarketu, trpí paranoiou, že ji pronásledují komunisti nebo že jí někdo otrávil jídlo. Trpí totiž schizofrenií a plete si vlastní halucinace s realitou. Někdy jde obojí od sebe jen těžko rozlišit, jedinou její jistotou je mladší sestra Charlie a Kouzelná osmička, dětská hračka, se kterou se často radí. Pro jistotu má u sebe Alex taky fotoaparát a v případě nouze si věci a lidi fotí, aby měla jistotu, že nejsou jen jejím přeludem. Za přelud považuje nejdřív i Milese, nejdrsnějšího týpka ze školy. Nevymyslela si ho náhodou?
Proč by zrovna on měl mít o jejií společnost zájem?
Doporučuju, doporučuju, doporučuju! Zajímavý příběh, úžasné zpracování, skvělé postavy.
4,5*

Další fantasy a bichle přichází na scénu. Tam ta da dá, Královna stínů od Sarah J. Maas (recenze TADY)!
Anotace: Ztratila všechny, které milovala. Celaena Sardothien se vrací zpátky do říše a jediné, po čem touží, je pomsta. Brzy si ovšem uvědomí, že ve hře je mnohem víc - musí osvobodit prince Doriana, kterého pomocí magie ovládá král ze skleněného hradu. Musí zjistit příčinu královy moci! Ale hlavně nesmí zklamat svůj lid, který do ní vložil veškeré naděje.
Myslím, že nejde říct nic jiného než: MILUJU!
5*!!!

Další knížka byl komiks. Dala jsem si re-reading Dospělost je mýtus od Sarah Andersen. Jedním slovem dokonalost!
Děj: Obsahuje krátké komiksy ze života introvertky, knihomolky, studentky vysoké školy a prostě obyčejné holky a je to naprosto super a vtipné.
Vtipnějsí komiks neznám!
5*

Jelikož jsem neměla nic jiného po ruce, sáhla jsem po Selekci od Kiery Cass. Byl to re-reading a četla jsem ji vyloženě jen proto, že jsem neměla nic jiného na několik dní po ruce.
Anotace: Pro třicet pět dívek je Selekce životní šancí. Příležitostí k útěku od života, který jim byl stanoven od narození. Být obklopena světem třpytivých šatů a drahocenných šperků. Žít v paláci a soutěžit o srdce krásného prince Maxona. Ale pro Americu Singerovou je Selekce noční můrou. Znamená to pro ni otočit se zády ke své tajné lásce Aspenovi, který je o kastu níž než ona. Nechce se jí odejít z domova a vstoupit do nelítostné soutěže o korunu.
Pak America potká prince Maxona. Postupně začne zpochybňovat všechny plány, které si předsevzala - a uvědomí si, že život, o kterém vždycky snila, si už nemůže v porovnání s budoucností představit.
Selekci nemám ráda. Nelíbí se mi. Takže proto má tak nízké hodnocení.
2*

A jdeme do finále. Předposlední knihou byla taková útlá knížečka na hodinku, kterou jsem četla asi po dvacáté. Drakobijecká akademie - Prvně do školy od Kate McMullan.
Anotace: Potulný pěvec Wiglafovi předpoví, že se stane hrdinou, a Wiglaf se tedy vypraví naplnit své poslání: stane se studentem Drakobijecké akademie. Jak se ale vůbec může vyučit drakobijcem, když nesnáší pohled na krev?
Ač je to pro děti od sedmi let, já to mám pořád moc ráda. A je to strašně vtipné!
4*

A poslední knihou byla Hodina děsu od Stephena Kinga. Taky re-reading.
Anotace: Žena hledající za volantem auta nejkratší a nejrychlejší místní spojení začne jezdit trasami, jež křižují jakýsi tajemný jiný svět; kolem prámu, na který připlavou dva studentské páry, krouží jezerní obluda; textový procesor se promění v kouzelnou mašinku na sny; lidé se v hororech mění nejen na vlky, ale i v krysy; kdo miluje své zesnulé předky, věří, že mrtví zpívají.
Znám i lepší knížky od Kinga, ale povídka Prám mě prostě pokaždé vyděsí.
3*

Celkem: 11 knih

Co jste za poslední podzimní měsíc přečetli vy?